Input:

Ochranné léčení, zabezpečovací detence a povinné vyšetření zdravotního stavu

1.7.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.6
Ochranné léčení, zabezpečovací detence a povinné vyšetření zdravotního stavu

JUDr. Magda Václavíková, JUDr. Jakub Vozáb, Ph.D., Vozáb & Co. Law Offices s.r.o.

Povinnost přijímat některé zdravotní služby stanoví kromě zákona o ochraně veřejného zdraví i některé další zákony, byť na ně ZZS přímo neodkazuje.

Ochranné léčení

Ochranné léčení je upraveno v ustanoveních § 83 až § 89 ZSZS. S ohledem na to, že se jedná o léčení, které je ukládáno jako ochranné opatření pachateli trestného činu v souvislosti s odsouzením, tedy vlastně o druh trestní sankce, mělo ochranné léčení být původně upraveno v samostatném zákoně, ale nakonec byla zvolena varianta zahrnout je mezi specifické zdravotní služby.

Ochranné léčení tedy může být nařízeno jen pravomocným rozhodnutím soudu, který též stanoví, zda se bude jednat o ochranné léčení ústavní vykonávané formou lůžkové péče, nebo o ochranné léčení vykonávané formou ambulantní péče. Pokud je pacientovi nařízeno ochranné léčení formou lůžkové péče, je možné hospitalizovat ho i bez souhlasu. V některých případech se ochranné léčení vykonává i ve zdravotnických zařízeních, která jsou součástí věznic, během výkonu trestu odnětí svobody.

Pokud je ochranné léčení vykonáváno mimo trest odnětí svobody nebo vedle výkonu trestu odnětí svobody, je poskytovatel těchto zdravotních služeb povinen zajistit při přijetí pacienta do péče, aby pacient byl informován o svých právech a povinnostech, které souvisejí s výkonem ochranného léčení, a vnitřním řádem zdravotnického zařízení.

V souvislosti s poskytováním zdravotních služeb je poskytovatel povinen seznámit pacienta s předpokládanou dobou léčení a individuálním léčebným postupem a též jej upozornit na to, že ochranné léčení lůžkovou formou může být změněno na ochranné léčení ambulantní i naopak. Informace je potřeba předat pacientovi za přítomnosti svědka, pokud není s ohledem na zdravotní stav pacienta zřejmé, že by podání informací bylo neúčelné.

O podání informací se sepisuje záznam, který podepisují pacient, zdravotnický pracovník, jenž informace poskytl, a svědek. Záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. Nesouhlasí-li pacient s navrženým léčebným postupem, jeho stanovisko se též zaznamená do zdravotnické dokumentace.

To, že pacientovi bylo uloženo ochranné léčení, nic nemění na tom, že je mu poskytovatel zdravotních služeb povinen předávat informace o jeho zdravotním stavu a navržených zdravotních službách v rozsahu stanoveném ZZS. Ohledně zdravotních služeb spadajících do rámce ochranného léčení se ale neuplatní zásada jejich poskytování pouze na základě svobodného a informovaného souhlasu pacienta, pacient je totiž povinen se individuálnímu léčebnému postupu podrobit a podstoupit všechny výkony, které jsou součástí tohoto postupu.

Právo pacienta vybrat si z alternativ léčby připadajících v jeho případě v úvahu tím však není dotčeno. Pacient má rovněž právo na souhlas podle ZZS ve vztahu k výkonům, které bezprostředně nesouvisejí s účelem ochranného léčení.

Zabezpečovací detence

Zabezpečovací detence byla do českého právního řádu zavedena s účinností od 1. 1. 2009. Stejně jako u ochranného léčení se jedná o druh trestní sankce, jež je ukládána pachateli trestného činu, který není pro nepříčetnost trestně odpovědný, který spáchal trestný čin ve stavu vyvolaném duševní poruchou nebo který se oddává zneužívání návykové látky, pokud je současně potřeba zajistit ochranu společnosti před tímto pachatelem. Režim zabezpečovací detence se řídí zvláštním zákonem č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a její výkon probíhá v ústavech se zvláštní ostrahou.

V průběhu zabezpečovací detence je pacient povinen podrobit se léčebnému programu, do kterého byl zařazen, a v jeho rámci přijímat i zdravotní služby. Často se jedná o léčebný detoxikační program směřující k zbavení závislosti pacienta na návykových látkách.

Nařízené vyšetření zdravotního stavu podle trestního řádu

Případy, kdy je člověk povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu, stanoví v ustanoveních § 114 a násl. TŘ. Každý je povinen podrobit se prohlídce těla za účelem zjištění stop nebo následků trestného činu a